Březen 2009


Přehrady a elektrárny

30. března 2009 v 10:02 | Jitka a Kamila |  Průmysl
Vodní nádrž Orlík je součástí Vltavské kaskády v jižních a středních Čechách. Byla vybudována v letech 1954-1961 a přehradila tok řeky Vltavy u Solenice na Příbramsku. Nese jméno zámku Orlík, který kdysi vystupoval na skále nad hlubokým údolím Vltavy a dnes se nachází jen pár metrů nad hladinou přehradního jezera.

Přehrady

Lipno, Údolní nádrž Lipno či Lipenská přehrada je umělé vodní dílo vybudované na řece Vltavě v letech 1952-1959. Jde o rozlohou největší přehradu a vůbec o největší vodní plochu na území České republiky (díky čemuž bývá také občas označována za České či Jihočeské moře). Hráz přehrady se nachází v obci Lipno nad Vltavou. Lipno je významnou lokalitou pro rekreační pobyt u vody a vodní sporty a sportovní rybolov. Dále jde o zásobárnu vody a zdroj elektrické energie (součástí přehrady je též vodní elektrárna). V neposlední řadě je třeba zmínit, že Lipno je jedinou českou přehradní nádrží, kterou je možno použít k boji proti skutečně velkým (sto až několiksetletým) povodním, protože ono jediné má dostatečnou kapacitu, aby mohlo za stavu výraznějšího vypuštění dlouhodobě přijímat podstatně větší množství vody než vypouští.

Vodní nádrž Orlík je součástí Vltavské kaskády v jižních a středních Čechách. Byla vybudována v letech 1954-1961 a přehradila tok řeky Vltavy u Solenice na Příbramsku. Nese jméno zámku Orlík, který kdysi vystupoval na skále nad hlubokým údolím Vltavy a dnes se nachází jen pár metrů nad hladinou přehradního jezera


Těleso Orlické přehrady je v řetězu vltavských přehrad největší, nejvyšší a nejmohutnější. Její 450 m dlouhá betonová tížní hráz dosahuje v koruně výšky 91 m a zadržuje jezero o ploše 2 732 ha (rozlohou je na druhém místě za Lipnem), dlouhé na Vltavě 68 km, na Otavě 23 km a na Lužnici 7 km. Největší hloubka je 74 m. Objemem nadržené vody se nádrž Orlík řadí na první místo v České republice. Stálý objem nádrže, určený kótou 330,0 m, činí 280 mil. m³. Zásobní objem je 374,5 mil. m³, z toho využitelný zásobní objem po kótu 351,6 m představuje 85 mil. m³. Ochranný objem nad touto úrovní činí 62,1 mil m³ s maximální hladinou na úrovni 354,0 m nad mořem. Celkový maximální teoretický objem vody tak může dosáhnout 716,6 mil. m³.

Vodní elektrárny
Všechny velké vodní elektrárny s výjimkou Dalešic, Mohelna a Dlouhých Strání jsou situovány na toku Vltavy, kde tvoří kaskádový systém - Vltavskou kaskádu. Představují 17% celkového výkonu elektráren v ČR. Není to mnoho a je to možná trochu smutné, když vezmeme v úvahu jejich nespornou výhodu: jsou absolutně čistým zdrojem energie.
Vodní elektrárna Lipno I je první elektrárnou vltavské kaskády. Její nádrž s rozlohou téměř 50 km2 představuje svou plochou naše největší umělé jezero.


Lipno II je průtoční vodní elektrárnou s jedním soustrojím o výkonu 1,5 MW a je nedílnou součástí elektrárny Lipno I: slouží zejména k vyrovnávání odtoku z této špičkové vodní elektrárny. Je vybavena Kaplanovou turbínou se spádem 10 - 4 m.
Výkon elektrárny: 1x 1,5 MW
Rok uvedení do provozu: 1957
Typ turbíny: Kaplanova





Vodní elektrárna Slapy byla první velkou stavbou vltavské kaskády po II. světové válce. Přehradní jezero o ploše 14 km2 a délce 44 km dosahuje k elektrárně Kamýk. Velká akumulační nádrž má nejen energetický význam, ale umožňuje i dlouhodobou regulaci vodního režimu ve Vltavě.



Průtočná vodní elektrárna Mohelno se dvěma soustrojími o výkonu > 1,2 MW , respektivě 0,6 MW je nedílnou součástí vodního díla Dalešice. Je rezervoárem vody pro odběr chladicí vody Jadernou elektrárnou Dukovany a slouží k ředění jejích odpadních vod. Vodní elektrárna Mohelno byla postavena současně s přečerpávací vodní elektrárnou Dalešice.



Dalešice
Vodní dílo Dalešice bylo vybudováno v souvislosti s výstavbou blízké Jaderné elektrárny Dukovany. Součástí vodního díla jsou nádrž v Dalešicích s objemem 127 mil. m3 , vyrovnávací nádrž Mohelno, přečerpávací elektrárna Dalešice a průtočná vodní elektrárna Mohelno.
Nádrž Dalešice zajišťuje technologickou vodu pro Jadernou elektrárnu Dukovany, vytváří spád a užitečný obsah pro práci přečerpávací vodní elektrárny Dalešice a dlouhodobě vyrovnává průtok řeky Jihlavy. Snižuje povodňové špičky v dolním toku a sedimentace nečistot z horního toku a odpadních vod z jaderné elektrárny.

Dalešice
Vodní dílo Dalešice bylo vybudováno v souvislosti s výstavbou blízké Jaderné elektrárny Dukovany. Součástí vodního díla jsou nádrž v Dalešicích s objemem 127 mil. m3 , vyrovnávací nádrž Mohelno, přečerpávací elektrárna Dalešice a průtočná vodní elektrárna Mohelno.
Nádrž Dalešice zajišťuje technologickou vodu pro Jadernou elektrárnu Dukovany, vytváří spád a užitečný obsah pro práci přečerpávací vodní elektrárny Dalešice a dlouhodobě vyrovnává průtok řeky Jihlavy. Snižuje povodňové špičky v dolním toku a sedimentace nečistot z horního toku a odpadních vod z jaderné elektrárny.





Dlouhé Stráně

Leží na Moravě, v katastru obce Loučná nad Desnou, v okrese Šumperk. Elektrárna má tři "nej": největší reverzní vodní turbínu v Evropě - 325 MW, elektrárnu s největším spádem v České republice - 510,7 m a největší instalovaný výkon v ČR - 2 x 325 MW.


Vrané
Posledním stupněm vltavské kaskády je vodní elektrárna Vrané, která byla vybudována jako první velká vodní elektrárna na Vltavě již v roce 1936. Její nádrž, s celkovým objemem 11,1 mil. m3 vody a délkou 12 km na Vltavě a 3 km na řece Sázavě, vyrovnává spolu s nádrží ve Štěchovicích špičkový odtok z elektrárny Slapy. Provoz je dálkově řízen z centrálního dispečinku vltavské kaskády ve Štěchovicích tak, aby zabezpečoval dlouhodobý vyrovnaný odtok z celé kaskády.
Její nádrž slouží současně jako spodní nádrž pro přečerpávací vodní elektrárnu Štěchovice II. Vodní dílo Vrané je vybaveno pro zajištění plavby na tomto úseku Vltavy dvěma plavebními komorami.
Bylo vybudováno v letech 1930 - 36.


Hněvkovice
Vodní elektrárna Hněvkovice je součástí vltavské kaskády a byla postavena v souvislosti s výstavbou Jaderné elektrárny Temelín.
Vodní dílo Hněvkovice vzniklo v letech 1986 - 92.
Elektřina z generátorů o napětí 6,3 kV je vyvedena přímo do rozvodny čerpací stanice temelínské elektrárny. Provoz vodní elektrárny je plně automatizován. Je dálkově řízen z centrálního dispečinku vltavské kaskády ve Štěchovicích, který monitoruje i provoz nedaleké, níže ležící vodní elektrárny Kořensko.
Výkon elektrárny: 2 x 4,8 MW
Rok uvedení do provozu: 1992
Typ turbíny: Kaplanova


Kořensko
Dalším článkem vltavské kaskády je vodní elektrárna Kořensko, postavená současně s vodní elektrárnou Hněvkovice. Leží na konci Orlické zdrže, kde měla být vybudována jako ponořený stupeň již při výstavbě elektrárny Orlík.
Energetický význam průtočné vodní elektrárny Kořensko je ve využití hydroenergetického potenciálu vytvořeného jezovým tělesem. Elektrárna zpracovává mimo odtok z vodní elektrárny Hněvkovice i vodu řeky Lužnice. Dílo Kořensko bylo postaveno v letech 1986 - 1992.
Provoz elektrárny je automaticky řízen hladinovou regulací a je monitorován v dispečinku kaskády ve Štěchovicích.
Výkon elektrárny: 2 x 1,9 MW
Rok uvedení do provozu: 1992
Typ turbíny: Kaplanova

Přírodní válka

30. března 2009 v 9:55 | Michal Kohout |  Příroda, voda, počasí
Na světě existovaly dvě mocné říše: Vody a Sucha.
Jednou král říše Sucha dal pokyn zvýšit teplo i sucho .
Říše vody si to líbit nenechala.Obě říše se hádaly a výsledek,
Král říše vody dal vysát celý oceán do mraků a dal pokyn
k boji.Pršelo tak silně, že říše sucha musela dát zvýšit žár
Slunce.Boj trval celých 15 dní.Najednou se setmělo a ze tmy
zazměl hlas:,,Dokud se nedohodnete,zůstanete v této tmě
pořád.
Říše raději uzavřelys mír.Když je moc horko, tak déšt´
Půdu zchladí a naopak.
Od té doby mezi říšemi k žádný válce nedošlo.

Studánka

30. března 2009 v 9:55 | jitajjj |  Člověk
Studánka
(Jitka Markytánová)
Jednou jsme se vydala s kamarádkou na procházku.
Šly jsme do nedalekého lesa. Byl zde příjemný chládek,něčím nás uklidňoval.Za hodinu jsme dorazily na mýtinu.Na kraji mýtiny byla studánka.Byla však znečištěna listím. Rozhodly jsme se,že ji vyčistíme. Práce nám zabrala necolou hodinu a potom jsme se vní mohli vzhlížet jako v zrcadle.Napily jsme se vody.Byla tak průzračná,tak lahodná.
Od té doby jsme k ní chodily každý den. To se ví,že jsme si to nenechaly pro sebe.Řekli jsem o studánce celé vesnici.
Dnes je tomu přesně rok co jsme studánku objevily a pořád se o ní dobře staráme. Vždyť z ní máme prospěch my i zvířata
Ve vesnici panuje dobrá nálada a lidé jsou z procházek po lese i z pití čisté vody velmi zdraví.

Řeky ČR

30. března 2009 v 9:55 | [N!kshA] |  Příroda, voda, počasí
LUŽNICE-je řeka na jihu ČR s horním tokem v Rakousku.Je dlouhá 208km.Lužnice pramení na rakouské straně Novohradských hor.

VLTAVA-je se 430km nejdelší řekou v ČR.Pramení na Šumavě,protéka mimo jiné Č.Krumlovem,Č.Budějovicemi a Prahou.

OLŠAVA-je řeka v ČR.Je to levostranný přítok řeky Moravy.Délka toku je 44,9 km.Plocha povodí měří 520,5km.

MORAVA-Je řeka na Moravě v ČR.Je dlouhá 354km.Povodí má rozlohu 26 658km.


Pan Duha

30. března 2009 v 9:54 | Nikola Pichlerová |  Člověk

Bylo sucho a mně už to celkem vadilo.Pořád jsem si říkal,kdy už konečně zaprší.Sucho pokračovalo celý další týden.
Sedím smutný pod slunečníkem a co nevidím.Černé mraky.Zaradoval jsem se.Mraky mihly naše město.Najednou jsem však uviděl další,byly mnohem černější a vtu chvíli začalo hrozně pršet.A nejen to.Byla i bouřka.Rána zleva,zprava hrom prásk prásk.Najednou vysvítlo slunce,mraky a na obloze se objevila duha.Koukal jsem na ni jako udivený,ale najednou z ní vyšel jakýsi človíček.Měl barvy jako duha.Zeptal jsem se:,,Copak jsi zač?" a on odpověděl:,,Pan Duha".Duha začala pomalu mizet a Pan Duha mi řekl:,,Pojď se mnou do duhové země."Rozhodl jsem se,že půjdu.Bylo tam nádherně.Všude plno barev,pohody a smíchu.Když jsem se vracel zpátky dostal jsem na památku duhovou zvonkohru.
Od té doby se těším na bouřku a že opět uvidím Pana Duhu.

Katastrofální počasí

30. března 2009 v 9:48 | Radek Chval |  Příroda, voda, počasí
Jednou v létě bylo takový sucho, že zvířata neměla co pít, ani co jíst. V lese nerostly houbya k tomu bylo takové horko, že by se člověk uvařil.
Za pár hodin se zvedl vítr a přivál tolik černých mraků, že zaplnily celé nebe. Začalo hustě pršet. V tom se zablesklo a byl slyšet velký hrom. Přišla bouřka. Všichni se radovali, ale déšť trval tři dny.
Když déšť konečně ustal, bylo všude plno vody. Ta se začala vylévat z koryta řek, zaplavovala pole, luka, lesy. Začala povodeň.
Voda zaplavovala lidem domy, zahrady. Všechno neúprosně ničila. Po nějaké době začala voda opadávat. Ale ta katastrofa po ní: bahno, špína, vše zničené.
Když není voda žádná, je to špatné. Když je vody moc, je to také zlé. Když je vody akorát, je to dobré.

Mrtvé moře-Petra K. a Kristýna V.

30. března 2009 v 9:44

Mrtvé moře má zachránit voda z moře Rudého, rozhodne se ještě letos

21. března 2009 8:05
O záchraně mizejícího Mrtvého moře se rozhodne do konce příštího roku. Měl by vzniknout kanál, který do proslulého solného jezera přivede vodu z Rudého moře. Svůj úmysl oznámil přípravný výbor kanálu. Jezero se totiž zmenšuje a do padesáti let mu hrozí úplný zánik.


Mrtvé moře - proslulé solné jezero se zmenšuje a mizí.
Mrtvé moře - proslulé jezero pro neplavce, které se nachází na nejnižším místě na povrchu Země, se zmenšuje a mizí. Podle odborníků je možné je zachránit - přivést do něj vodu z Rudého moře. Na tom by se však musely domluvit Izrael, Jordánsko, Egyptě a palestinská území, tedy země, které se mezi sebou zrovna moc domlouvat nedovedou.
Právě tento měsíc slíbil přípravný výbor kanálu, že o výstavbě vodního spojení se rozhodne do konce příštího roku. V rámci něj by vzniklo největší odsolovací zařízení na světě, hydroelektrárna a do Jordánska by se dostala voda, po které prahne. Ani Izrael a Palestinci by nepřišli zkrátka.
Rudé a Mrtvé moře má spojit potrubí či tunel
"S myšlenkou spojit Rudé moře a Mrtvé moře přišel britský vojenský inženýr již v 80. letech 19. století," připomněl David Meehan, skotský inženýr, který vede tým připravující projekt.
Nabízejí se tři možnosti dopravy vody - potrubím, podzemním tunelem či kombinací tunelu a nekrytého kanálu. V každém případě by vody Rudého moře překonaly během tří až čtyř dnů zhruba 168kilometrovou vzdálenost. Celou dobu z kopce, o zhruba 400 metrů níže.
Výhrady vůči projektu mají zejména ekologové, kteří se obávají, že se nenávratně změní charakteristika Mrtvého moře.
Díky vysokému podílu solí, které nadnášejí tak, že v jezeru není nutné plavat, jsou dosud ve vodě schopny přežít jen některé mikroorganismy.
Jeden jordánský činitel dokonce osočil Izraelce, že projektem chtějí naplnit staré židovské proroctví, podle něhož "jednoho dne budou v Mrtvém moři plavat ryby". To však autoři projektu označují za nesmysl. Příchodu "života" do Mrtvého moře má zabránit důmyslný filtrační systém.



VODA-LITERATURA-AUTOŘI - 7.TŘ.

24. března 2009 v 18:30 | Irena Jánská |  Činnosti
Dnes, 24.3.2009, při hodině literatury probíhala beseda na téma "Voda-literatura-autoři". Z ukázek děti zjišťovaly, jak důležitá voda byla a je pro život člověka. Žáci si připomněli, jak se mají chovat k přírodě-vodě.
K.J.Erben: Živá voda
V.Čtvrtek: Česílko
K.Čapek: Pohádka vodnická
J.V.Sládek: Lesní studánka
Pohádky pro malé čtenáře: Černý mrak, Jak se kluci neuměli spočítat
J.Skácel: Modlitba za vodu, Voda jako láska
E.Denková-Poláčková: U řeky

"Dlouhá je cesta vody,
jak míjí měnící se kraj.
Podívejme se s ní tedy,
na světa různý tvar"

"Znám křišťálovou studánku,
kde nejhlubší je les,
tam roste tmavé kapradí
a vůkol voní vřes" /J.V.Sládek/

CHRAŇ VODU - 6.TŘÍDA - výtvarná výchova

23. března 2009 v 15:39 | Drak |  Činnosti
Žáci 6.ročníku začali v hodinách výtvarné výchovy pracovat na portfóliu s tematikou ochrany vody. Zaměření je na protiklad čisté a znečištěné vody, důsledky znečištění pro člověka i přírodu a nutnost vodu chránit. K výtvarnému vyjádření jsou používány kombinované techniky.

Den vody - 22.březen - v 6.třídě

23. března 2009 v 15:28 | Drak |  Činnosti
Dnes jsme si v hodině literetury připomněli včerejší světový DEN VODY a současně si i připomněli, že astronomické a kalendářní jaro se započalo. V úvodu jsme vyslechli zhudebněnou báseň Jana Skácela - Stopadesátý sonet o jaru v podání skupiny Hradišťan. Následoval zápis a rozbor básně Viléma Závady - Jarní pastel. Poté žáci vyslechli druhou báseň opět od J.Skácela, kterou rovněž zhudebnil Hradišťan, - Modlitba za vodu. Ta posloužila k zamyšlení o vodě - jejím významu pro člověka, přirodu a svět vůbec:





Ubývá míst kam chodívala pro vodu
starodávná milá
kde laně tišily žízeň kde žila rosnička
a poutníci skláněli se nad hladinou
aby se napili z dlaní

Voda si na to vzpomíná
voda je krásná
voda má
voda má rozpuštěné vlasy
chraňte tu vodu
nedejte aby osleplo prastaré zrcadlo hvězd

A přiveďte k té vodě koníčka
přiveďte koně vraného jak tma
voda je smutná
voda má
voda má rozcuchané vlasy
a kdo se na samé dno potopí
kdo potopí se k hvězdám pro prstýnek

Voda je zarmoucená vdova
voda má
voda má popelem posypané vlasy
voda si na nás stýská


Verš: Chraňte tu vodu...přímo vybízí k tématu ochrany vody. V závěru hodiny jsme se znovu vrátili k Závadově básni a našli si a vysvětlili některé jazykové prostředky / sníh se práší, meze jsou už fialkové, skořápky ledu, dravé jaro se klove...../. Nakonec tři žákyně přednesly vlastní básně o příchodu jara, které vhodně uzavřely hodinu O VODĚ A JARU.

Koloběh vody v přírodě - 6.třída

23. března 2009 v 15:04 | Drak |  Činnosti
Žáci 6.třídy se při hodině výtvarné výchovy pustili do skupinové práce s názvem "Koloběh vody v přírodě". Pracovali ve dvojicích na velký formát / pruh - polovina z formátu A1/ a používali kombinované techniky. Cílem bylo zobrazit putování vody od pramene až k moři. V horách zobrazili zuřící bouři a pak sledovali jednotlivé pramínky, jak se slévají do řek, protékají krajinou i městy a nakonec ústí do moře. Při práci zúročili své znalosti z přírodovědy a současně si uvědomovali, jak je voda pro krajinu i člověka důležitá a jak funguje její koloběh.

Savci součást vody

23. března 2009 v 9:36 | pepekvyskoc |  Živočichové

Voda je velice důležitá pro život všech živočichů.Bez vody by nebyl život. Platí to i pro savce. Někteří bez ní nevydrží ani minutu, protože v ní žijí (velryby a delfíni).Ostatní sice žijí na souši, ale bez vody také nepřežijí (psi, kočky…).
Tyto skupiny savců (suchozemští, vodní) se dělí získáváním kyslíku.Suchozemští savci mají plíce, kterými získávají kyslík. Vodní získávají naopak od suchozemských kyslík žábrami.
Někteří potřebují vody víc a někteří míň podle toho jak jsou veliký.Například Plejtvák obrovský, který je největší savec na světě spotřebuje více kyslíku než delfín

V.Požárek

SVĚTOVÝ DEN VODY / převzato/

22. března 2009 v 19:13 | Drak |  Člověk
Světový den vody byl určen na 22. březen, od roku 1993. Spojené národy tento den navrhli v roce 1992 v rámci Agendy 21 na jednání UNCED v Rio de Janeiru, v Brazílii. Důvodem je skutečnost, že na světě více jak miliarda lidí trpí nedostatkem pitné vody, nemá přístup k vodě. Propagace agentur UN a nevládních organizací věnujících se problémům spojeným s vodou je zaměřena na čistotu a ochranu vod a jejich šetření. Kromě toho je každým rokem zpracováváno určité specifické téma. V roce 2006 bylo tématem "voda a kultura", koordinátorem bylo UNESCO v roce 2007 je tématem "zvládání vodní nouze", koordinované FAO./ Organizace pro výživu a zemědělství (anglicky: Food and Agriculture Organization, FAO) je specializovaná agentura OSN se sídlem v Římě, založená v roce 1945./

19.03.2009 - "Společné zdroje vody, společná odpovědnost", to je téma letošního Světového dne vody (22. března). Na celém světě bylo uzavřeno již více než 300 mezinárodních smluv o vodě, a to často mezi stranami, které mají rozepře. To dokazuje jaký potenciál voda má pro budování důvěry a míru.
Voda je bezesporu jedním z nejcennějších zdrojů planety. Proto je důležité, abychom na jejím využívání co nejvíce spolupracovali. Počet obyvatel Země roste a s tím i spotřeba vody. Klimatická změna naproti tomu způsobuje, že zásob vody v mnoha regionech světa ubývá. Ledovce se zmenšují, srážky jsou méně předvídatelné a záplavy a sucha stále extrémnější.
Většinu zdrojů vody musíme využívat společně. Na čtyřicet procent populace žije v povodích, která zasahují do dvou a více států. V debatách o sdílení omezeného množství vody často zaznívají obavy o vypuknutí násilných konfliktů. Přestože voda skutečně může být katalyzátorem konfliktů mezi státy či jednotlivými složkami společnosti, ve skutečnosti je tomu naopak. Nejčastějším řešením přístupu ke zdrojům vody je spolupráce.
(z poselství generálního tajemníka OSN ke Světovému dni vody 2009)

Víte že ...?

Vodní zdroje
  • Celkový objem vody na Zemi je přibližně 1,4 miliardy km3. Z toho je 35 milionů km3 - přibližně 2,5 procenta - sladké vody. Sedmdesát procent zásob sladké vody se vyskytuje ve formě ledu nebo trvalé sněhové pokrývky na horách a oblastech Antarktidy a Arktidy.
  • Přibližně 30 procent sladké vody je ukryto v zemi, sladkovodní jezera a řeky obsahují 0,3 procenta. Jen necelé jedno procento zásob vody je ale využitelné pro ekosystémy a lidstvo.
Využívání vody
  • Přibližně 70 procent sladké vody je využíváno na zavlažování, 22 procent v průmyslu a osm v domácnostech.
  • V průběhu minulého století rostla spotřeba vody dvakrát rychleji v porovnání s nárůstem počtu obyvatelstva Země.
  • Do roku 2025 se podle odhadů zvýší úbytek zdrojů vody v rozvojových zemích o 50 procent, v zemích vyspělých o 18 procent.
  • Do roku 2025 bude 1,8 miliardy lidí žít v zemích a regionech s absolutním nedostatkem vody. Až dvěma třetinám populace může nedostatek vody hrozit.
Přístup k pitné vodě a hygiena
  • Podle doporučení OSN potřebuje člověk na zajištění základních potřeb - pití, vaření a mytí - 20 až 50 litrů nezávadné vody denně.
  • Téměř 900 milionů lidí - více než jeden člověk ze šesti - nemá přístup k dostatečnému množství bezpečné vody.
  • Průjmová onemocnění jsou nejčastějším onemocněním a nejčastější příčinou úmrtí vůbec. Téměř 90 procent úmrtí na průjmy mají na svědomí nevyhovující hygienické podmínky včetně nedostupnosti nezávadné vody na hygienu, pití a vaření.
  • Až 2,5 miliardy lidí, z toho miliarda dětí, nemají k dispozici ani ta nejzákladnější hygienická zařízení. Z toho důvodu zemře každých 20 vteřin jedno dítě. To je jeden a půl milionů dětských životů, jež šlo zachránit.
  • Řádné mytí rukou mýdlem a nezávadnou vodou může snížit riziko průjmových onemocnění téměř o 50 procent.
Voda, zemědělství a potravinová bezpečnost
  • K pití stačí člověku 2 až 4 litry vody denně. Příprava celodenní stravy pro jednoho člověka ale vyžaduje 2 až 5 tisíc litrů.
  • Produkce jednoho kilogramu rýže vyžaduje jeden až tři tisíce litrů vody, kilogram hovězího masa 13 až 15 tisíc litrů.
  • Celková plocha uměle zavlažované zemědělské půdy je 277 milionů hektarů, což je asi 20 procent. Zbylých 80 procent závisí jen na přírodním zavlažování.
  • Podle Mezivládního panelu pro klimatickou změnu (IPCC) se výnosy z přirozeně zavlažované půdy do roku 2020 sníží až o 50 procent.
  • Objem sněhu a ledu v Himalájích, jenž je z velké části zásobárnou vody pro zemědělskou výrobu v jižní Asii, se do roku 2030 zmenší díky probíhající klimatické změně až o 20 procent.
Voda, ekologie a přírodní pohromy
  • Ve vodních tocích končí denně dva miliony tun komunálního odpadu. V rozvojových zemích je bez jakékoli úpravy vypouštěno do vodních zdrojů 70 procent průmyslového odpadu.
  • Rostoucí objem používaných hnojiv na zvýšení výnosů v průběhu příštích tří dekád přinese až 20 procentní nárůst objemu sloučenin dusíku v řekách a následně pak v pobřežních ekosystémech.
  • Od roku 1900 ubylo na světě na 50 procent mokřad.
  • • V letech 1991 - 2000 zemřelo při více než 2 a půl tisíce přírodních pohrom na 665 tisíc lidí. Více než 90 procent těchto pohrom mělo přímou souvislost s vodou.

Převzato z Internetu

22. března 2009 v 14:41 | Drak |  Ochrana životního prostředí

Řeky ve střední Evropě se oteplují. Vymřou pstruzi?

Řeka
České řeky se ohřívají. Do poloviny století o 1,5 stupně Celsia.Zdroj: Aktuálně.cz
11:40 | Dnes | zuk
Frankfurt - Dobrá zpráva pro milovníky koupání, horší pro životní prostředí: Vlivem globálního oteplování vzroste teplota vody v Labi, Vltavě, Dunaji a dalších středoevropských řekách do roku 2050 až o 1,5 stupně.
Teplejší voda zkomplikuje život původním druhům ryb i vodním rostlinám, které mohou vytlačit jejich odolnější konkurenti odjinud, upozoňuje Světový fond na ochranu přírody (WWF), který novou prognózu publikoval.
A nejen to. Potíže v takovém případě čekají paradoxně i ty, co se na oteplení řek do jisté míry podílely: evropské jaderné a uhelné elektrárny.

Vymírání úhořů i pstruhů

V průběhu 20. století se voda v českých, německých či rakouských řekách oteplila zhruba o jeden stupeň.
Se zvyšující se teplotou roste i náchylnost vodních živočichů k nejrůznějším epidemiím a nemocem. Typickým příkladem je podle WWF markantní úbytek pstruhů nebo úhořů.
Úhoř říční
Teplá voda ohrožuje například úhoře.Autor: Umweltamt Duesseldorf
Hromadný úhyn úhořů vědci zaznamenali například v nadprůměrně ohřátých vodách Rýnu v létě roku 2003.
Obecně platí, že by teplota v řekách neměla přesáhnout 28 stupňů Celsia. Roku 2003, 2006 a 2007 ale hydrologové na některých místech střední Evropy naměřili až o dva stupně víc.
"Ryby i rostliny pak umírají. Vzniká "polévka" plná sinic a řas, v níž je jen velmi omezený život," vysvětlil Georg Rast z WWF, citovaný agenturou DPA.

Zkolabují elektrárny?

Fakt, že teplejší voda ohrožuje říční rostliny a zvířata, asi překvapí jen málokoho. Vliv ohřívajících se řek na zařízení, která lidi zásobují elektrickou energií, ale experti popisují vůbec poprvé.
Vltava
Změní se Vltava v "polévku" plnou řas a sinic?Autor: Naďa Straková
A jak spolu obě věci souvisejí?
Elektrárny využívají vodu z řek k chlazení. Pokud bude moc teplá, nebudou jejich chladící systémy správně fungovat.
"Kriticky vysoké teploty v řekách by mohly způsobit výrazné výpadky v zásobování elektřinou," varuje Georg Rast.
Jak uhelné, tak jaderné elektrárny přitom - jak už bylo řečeno - řeky zároveň oteplují. Vodu, kterou použijí k chlazení, totiž následně vypouštějí zpátky do říčního koryta.
Vypuštěná voda je sice čistá, její teplota však zpravidla přesahuje 30 stupňů Celsia. A to je na středoevropské řeky moc.
"Zvýšené teploty vzduchu, změny v tání sněhu a příliš velké množství teplé vody, které se do řek dostává z chladících systémů elektráren - to všechno může brzy přivodit kolaps našich řek," řekl novinářům hydrolog Georg Rast z WWF.

VODA V PRŮBĚHU ROKU

22. března 2009 v 13:09 | Drak |  Naše fotografie

Voda a Savci

22. března 2009 v 9:03 | Radek Chval |  Živočichové
Třída savců je nejvyspělejší třída obratlovců. Mají nejvíce rozvinutý mozek, a proto mohou vnímat pocity. Jsou velmi inteligentní a mají nejrozvinutější smyslové orgány.
Říká se jim placentálové, protože mají placentu (plodové lůžko = výživa plodu). K oplození dochází ve vejcovodu.
Všichni savci potřebují k životu vodu. Někteří více (delfín …), někteří méně (velbloud dvouhrbý), ale každý vodu potřebuje.
Mají bránici (plochý sval - odděluje dutinu hrudní od dutiny břišní) - význam při dýchání
Mají stálou tělesnou teplotu, starají se o mláďata.
Někteří mohou létat, někteří mohou plavat, ale většina savců žije na souši.
Rekordy savců: Nejmenší - Bělozubka nejmenší - 1 - 2 g

Největší - Plejtvák obrovský - přes 200 tun, délka až 30 m

Nejrychlejší - Gepard - rychlost až 120 km / h
Nejpomalejší - Lenochod - většinu dne prospí
Nejvyšší - Žirafa - výška až 7 m

Voda- savci

16. března 2009 v 10:14 | Michal Kohout |  Živočichové
Savci jsou nejrozšířenější třída obratlovců na světě.Název savci vzniklo,
protože nládˇata savců sají mateřské mléko od matky.
Na světě existuje kolem 5500 druhů savců zařazených do 1200 rodů, 152 čeledí a až 46
řádů.Obývají souš, vodu a vzduch.
Největší savec na světě je plejtvák obrovský a žije v mořích a
Nejmenší savec je bělozubka nejnenší.Nejrychlejši savec je gepard (běží rychlostí až 112 km/h) a
nejpomalejší savec je lenochod (běží rychlostí 0,24 km/h a prospí 20 hodin denně).
Velbloud dvouhrbý žije v pouštích a najednou vypije až 37 litrů vody a vydrží bez vody až 2 týdny.
Umožní mu to dva hrby, které má na zádech, protože v hrbech jsou tukové bunˇky a v nich voda.
Nejvyspělejší savec je šimpanz učenlivý.Dokáže se naučit různe věci, které dělá člověk.
Savci nezbytně ke svému životu potřebují vodu, jinak by zahynuli.