Duben 2009

VODA NA JAŘE

29. dubna 2009 v 19:34 | Drak |  Naše fotografie

Prezentace prací

29. dubna 2009 v 19:24 | Drak |  Činnosti

VODA ZÁKLAD ŽIVOTA

27. dubna 2009 v 10:10 | Eliska Homolkova
Voda je pro život velmi důležitá,protože bez vody nežily žádné ryby rostlinky. Prostě se nedá bez vody žit.Jsou dvě typy vody: slaná
sladká
Zajímavé je,že ledovce jsou ze sladké vody, zatím co všude okolo je voda slaná.Voda v našem těle tvoří 75%.Voda v pevném je LED a v kapalném je VODA a v plynném je VODNÍ PÁRA .Sumární vzorec je H2O.
Voda systematicky OXIDAN je chemická sloučenina Vodíku a kyslíku, tvoří základní podmínky pro existenci na Zemi.
Za normální teploty a tlaku je bezbarvá, čirá kapalina bez zápachu a v silné vrstvě namodralá.
Výskyt vody na naší planetě je mnohem vyyšší než na ostatních planetách Sluneční soustavy. Při pohledu z vesmíru vypadá zeně jako modrá planeta: bílá od vodní páry a nodá od vody.A zákonitě všechny
formy života na Zemi závisí na vodě.
Koloběh vody na kontinentech začíná srážkamy, jakmile dopadnou z mraků na povrch, mohou putovat třemi cestamy: více než 50% se vypaří ,méně než 30%steče do potoků.
10% a méně se může vsáknout.

plži ,mlži ve sladké a slané vodě

23. dubna 2009 v 16:42 | František Papež |  Živočichové
Třída:Plži
mají ulitu,dobře vyvinutou hlavu a nohy,oči na tykadlech.1.Plicnatí plži-a)suchozemští-mají 2páry tykadel a na nich oči-Stopkoocí,vývoj přímý,jsou hermafrodité..Zástupci:Hlemýžď zahradní,Páskovka keřavá,Jautarka,slimák žlutý,plzák lesní.b)vodní-sladkovodní,dýchají plícemi,Okružák-1pár tykadel.2.Plži předožábří-mají žábry umístěné před srdcem,mají trvale vápenité víčko.Zástupci:mořské-Zavinutec tygrovaný,Ostranka jaderná,sladkovodní:Bahenka živorodá,Bahuatka malá 3.Plži zadožábří-žábry za srdcem,Zej obrovský-mořský
Třída:Mlži
mají 2lastury tvořeny vápníkem,některé vytváří perly-písek obalí perletí.Širší část lastury je oddíl hlavový užší část je oddíl zadní,v plášťové dutině jsou 2páry žáber,srdce má 1komoru a 2síně.Rozmnožování:vyvíjí se nepřímo,přes larvu.Zástupci:Škeble rybničná -žije v symbióze s rybičkou-Hořavka,Velevrub malířský-sladkovodní lasturky,Perlorodka říční,Srdcovka jedlá,Slávka jedlá,Perlotvorka mořská,Ostnice jedlá.největší je Zéva Obrovská-200kg.




vodní živočichové

20. dubna 2009 v 9:57 | Jarka Bálková |  Živočichové
http://www.blanensko.info/foto/mix/bobr.jpg
bobr
http://www.zskomtu.cz/vyuka/biologie/obratlovci/obrazy/bobr_evropsky.jpg
bobr


http://www.venafro.info/images/20060427210414_nutrie2.jpg
nutrie


http://www.naturephoto-cz.eu/pic/ceteri/ondatra-zibethicus-10335.jpg
ondatra
http://www.naturephoto-cz.eu/pic/andera/ondatra-zibethicus-3803.jpg
ondatra
http://www.faunistik.net/BSWT/MAMMALIA/RODENTIA/ARVICOLIDAE/IMAGES/ondatra_zibethica_im02m.jpg
ondatra
http://museum.kemsu.ru/pics/zoofoto/ondatra.jpg
ondatra

V LUŽNÍM LESE

18. dubna 2009 v 19:05 | Drak |  Naše fotografie
Lužní les je pravidelně zaplavován vodou, většinou na jaře. Na horách taje sníh, k tomu se mnohdy přidají vydatnější dešťové srážky a rozvodněná řeka se pak vylije ze svého koryta. Takovýto les bývá listnatý, vyjímečně smíšený - což je způsobenou necitlivou výsadbou člověka. Narozdíl od dubů, buků, lísek, olší, topolů a bříz, které zde rostou přirozeně a zaplavování nejen výborně snáší, ba co více, přímo je vyžadují, jehličnaté stromy, zejména smrky, ale i borovice, příliš velkým množstvím vody trpí.
Lužní les je domovem velkého množství často vzácných rostlin a živočichů, kteří se zdejším podmínkám výborně přizpůsobili. Jediným negativem je snad přílišné přemnožení komárů, pokud voda v lese stojí po delší dobu vegetačního období - tedy od jara do podzimu. Jeden krásný lužní les je nedaleko Katovic a velmi často ho zaplavují vody řeky Otavy.












vodní hmyz

17. dubna 2009 v 16:03 | pepekvyskoc |  Živočichové
Hmyz je třída kmene členovců Zahrnuje přes milión popsaných druhů - více, než celý zbytek živočišné říše. Odhaduje se, že dalších až 20 miliónů druhů hmyzu ještě čeká na své objevení, některé odhady uvádějí dokonce až 80 miliónů druhů. Nové druhy se objevují převážně v tropických oblastech, ve kterých hmyz dosáhl největší rozmanitosti. Hmyz můžeme nalézt téměř v každém prostředí naší planety, i když například jen ve velmi malém množství obývá oceány, kde mají převahu korýši.
Dělí se na několik tříd mezi ně například patří :

Rybenky (Zygentoma) - 370 druhů

Délka těla: do 12 mm

Vzhledem podobné předchozímu řádu (dříve spolu s chvostnatkami řazeny do společného řádu Šupinušky - Thysanura). Zadečkové přívěsky jsou kratší, neskákají. Teplomilný, velice pohyblivý hmyz. Žijí pod kůrou, v hrabance, několik druhů i u mravenců a termitů a také v lidských obydlích. Aktivní jsou za soumraku a v noci. Jsou všežravé.

V Evropě žije jen několik druhů.

Jepice (Ephemeroptera) - 2500 druhů

Délka těla: do 40 mm

Nejprimitivnější z křídlatého hmyzu. Jepice nemohou skládat křídla podélně nad zadeček. Jsou dobrými letci. Tělo je zakončeno dlouhými cerky. Larvy se vyvíjejí ve vodě. Typická je krátká délka života dospělců, od několika hodin až po 2 týdny, mj. v závislosti na teplotě prostředí. Dospělci nepřijímají potravu.

V Evropě žije asi 200 druhů.

Vážky (Odonata) - 5500 druhů

Rozpětí křídel: 18 až 190 mm

Často nápadně zbarvený křídlatý hmyz s výraznou žilnatinou křídel a silným kousacím ústrojím. Jedná se o dravce živící se hmyzem, který chytají za letu. K lovu mají uzpůsobené končetiny a pohyblivou hlavu s velkýma složenýma očima. Podobně jako jepice neumějí vážky skládat křídla a jejich larvy žijí ve vodě.

V Evropě žije cca 100 druhů.

Chvostnatky (Archaeognatha) - 350 druhů

Délka těla: 5 až 20 mm

Malý hmyz s měkkou chitinovou tělesnou schránkou. Tělo je klenuté, pokryté šupinkami a zakončené dlouhými přívěsky. Žijí na kamenitých a suchých místech a při vyrušení skákají. Živí se především rostlinnou potravou, řasami a lišejníky. Dožívají se okolo tří let. Vývojová stádia se liší pouze velikostí, nikoli vzhledem.

Ve střední Evropě žije několik desítek druhů.


Snovatky (Embioptera) - 300 druhů

Délka těla: 10 až 22 mm

Teplomilný hmyz se štíhlým, protáhlým tělem obvykle tmavohnědé barvy. Mají kousací ústní ústrojí, krátké nohy, první článek předních chodidel obsahuje drobné snovací žlázy. Samci jsou někdy okřídlení, samice vždy bezkřídlé. Snovatky žijí skrytě, pod kameny či kůrou anebo v půdě, a to v chodbách upředených z vlastních vláken. Často žijí v koloniích s více samicemi a jejich potomstvem. Jsou býložravé.

V Evropě žijí pouze ve Středomoří a u Černého moře.

Cvrčkovci (Grylloblattodea) - 25 druhů

Délka těla: 12 až 30 mm

Bezkřídlý hmyz s kousacím ústním ústrojím a dlouhými zadečkovými přívěsky. Samice mají kladélko. Žijí v půdě, především v horách, v chladném a vlhkém prostředí, u sněžných polí nebo v ledových jeskyních. Teplota nad 16 stupňů je zabíjí. Žijí skrytě a živí se organickými zbytky. Dožívají se až sedmi let.

Žijí v severní Americe, na Sibiři a v Japonsku.


vypracoval V. Požárek

voda-savci

17. dubna 2009 v 9:56 | Michal Kohout |  Živočichové

Savci jsou nejrozšířenější třída obratlovců na světě.Název savci vzniklo,
protože mládˇata savců sají mateřské mléko od matky. Na světě existuje kolem 5500 druhů savců zařazených do 1200 rodů, 152 čeledí a až 46 řádů.Obývají souš, vodu a vzduch.
Největší savec na světě je plejtvák obrovský a žije v mořích a
nejmenší savec je bělozubka nejmenší.Nejrychlejší savec je gepard (běží rychlostí až 112 km/h) a
nejpomalejší savec je lenochod (běží rychlostí 0,24 km/h a prospí 20 hodin denně).
Velbloud dvouhrbý žije v pouštích a najednou vypije až 37 litrů vody a vydrží bez vody až 2 týdny.
Umožní mu to dva hrby, které má na zádech, protože v hrbech jsou tukové bunˇky a v nich voda.
Nejvyspělejší savec je šimpanz učenlivý.Dokáže se naučit různe věci, které dělá člověk.
Savci nezbytně ke svému životu potřebují vodu, jinak by zahynuli.

Ryby v ČR-Luboš Marek, Eliška Bernasová

16. dubna 2009 v 10:01 Živočichové
Kapr obecný
Kapr obecný je naše nejznámější ryba. Jeho průměrná délka je 40-65cm. Maximální délka dosahuje 100cm. Průměrná hmotnost je 1,5-5kg.
Jeho typické znaky jsou velké zlaté šupiny, dva páry vousků,velká vysunovatelná ústa a dlouhá hřbetní ploutev.Kapr obecný (Cyprinus carpio)









Štika obecná
Štika obecná je nejznámější sladkovodní dravá ryba. Měří 40-70cm. Váží 0,7-3kg.
Její znaky jsou protáhlé tělo, zelené zbarvení se světlými skvrnami, hřbetní a řitní ploutev jsou posunuty dozadu a má velkou hlavu s prostornou tlamou plnou zubů.



Sumec velký
Sumec velký představuje v našich vodách vrcholového predátora.
Jeho rozměry jsou 80-160cm. Jeho hmotnost je 8-30kg.
Jeho typické znaky jsou kůže bez šupin, 3 páry vousů, dlouhé tělo s plochou ocasní plutví, skvrnité zbarvení boků, 1 drobná hřbetní ploutev a dlouhá řitní ploutev.

Odpadky ve vodě

13. dubna 2009 v 18:32 | Drak |  Ochrana životního prostředí
Pro řadu lidí, a dle množství odpadu jich nebude málo, funguje potok, řeka či rybník jako odpadkový koš.....





Spotřeba pitné vody v ČR

6. dubna 2009 v 10:05 | A. Nejedlý, R. Chval |  Člověk

Spotřeba vod v České repobliky poslední dobou klesá,protože se voda zdražuje a lidé šetří.V období 2004-2005,kdy došlo k poklesu celkového objemu vody fakturované o 11.85mil.m3,došlo v období 2006-2007 k mírnému narůstu o 03,6mil.m3,což zhruba odpovídá objemu vody fakturované v roce 2005.Po dlouholetém trendu snižování spotřeby vody v domácnosti se vletech 2006-2007 zvýšila spotřeba o 5mil.m3.Specifická spotřeba pitné vody pro domácnosti v roce 2006 byla 97,5l/os/den a v roce 2007 dosáhla hodnoty 98,5/os/den. Specifické množství vody fakturované domácnostem se zvýšilo o 1 litr/os/den a činí 98,5 litrů, zatímco specifické množství vody fakturované zůstalo na loňské úrovni. Svědčí to o dalším snižování spotřeby v průmyslu.

JAK SE OTEVÍRAJÍ STUDÁNKY

2. dubna 2009 v 11:05 | Nikola Binderová, 6.tř. |  Člověk
Otvírání studánek je starý lidový zvyk, při němž se čistí studánky od nečistot. Před čištěním studánek se ránoza sebe zařadí průvod, kde je hodně lidí, a na začátku průvodu je muž převlečený za vodníka a nese klíč z kovu.
Postupně průvod lidí obejde všechny studánky v okolí. Každou studánku pečlivě vyčistí o listí a jiných nečistot. K vyčištění studánek potřebujeme nářadí, které se k tomu hodí. Na listy, které plavou na hladině, potřebujeme síto, k nečistotám zaneseným na dně studánky potřebujeme lopatu a někdy i hrábě.
Po skončení čištění studánek se průvod vrací do vsi a lidé se rozcházejí do svých domovů. Studánky se kdysi používaly jako zdroj pitné vody, ale v této době už tomu většinou tak není. Studánky jsou každým rokem více zaneseny a v přírodě mnohé z nich jen těžko najdeme.

Otvírání studánek na jaře

2. dubna 2009 v 10:55 | Michaela Nováková, 6.tř. |  Člověk
Tak jaro už je tady. Domluvili jsme se, že půjdeme v sobotu odpoledne vyčistit lesní studánku.
Přinesli jsme si pytle, hrábě a gumové rukavice. A vyrazili jsme ke kraji lesní mýtiny, kde je lesní studánka. Nejdříve jsme museli uklidit okolí a posbírat všechny odpadky, co se tady válely. Odpadky jsme nandali do pytlů a zavázali. Pak jsme vyčistili studánku. Vyndali jsme z ní napadané listy a větvičky ze stromů. Strouhu, která přivádí vodu, jsme protáhli, aby sem mohla voda přitékat. Když jsme měli celé okolí uklizené a studánku vyčištěnou, stoupli jsme si všichni kolem ní a symbolicky ji odemkli.
Studánka může sloužit lidem a zvířatům až do zimy.

NA VLNÁCH STŘÍBRNÝCH RYBNÍKŮ - 7.TŘ. Př

1. dubna 2009 v 16:01 | Drak |  Činnosti
7.ročník se pod vedením paní učitelky O.Kopecké účastní soutěže "Na vlnách stříbrných rybníků", kterou pořádá Městský úřad ve Strakonicích. V soutěži vystupují pod jménem RYBNÍKÁŘI. Ve 4.kole - 31.3.2009 - se svými odpověďmi vyhráli! Jako odměnu získali - strakonického "žabáka", tričko, hrneček a samolepky!